O hře
Po sto letech se vrací na vinohradské jeviště Ibsenovo monumentální veršované drama, které zde v české premiéře uvedl roku 1916 zakladatel moderní české režie K. H. Hilar.
Za samoty severské přírody, kterou ještě ovládá archaický svět mytických bytostí, trollů, vyhání egoistická povaha mladého Peer Gynta do velkého světa moderní civilizace páry a železa, kolonialismu, mocenských konfliktů ekonomických, vojenských,
náboženských i filosofických. Zde všude, ve světě bez Boha, se snaží moderní hrdina „být sám pro sebe“ a zanechává při hledání sebe sama za sebou jen zmar a citovou spoušť. Na konci hektického, ale zmarněného života potkává Peer Gynt autoritu v podobě Knoflíkáře, který hrozí, že jeho existenci jako prázdný nepodarek přetaví v žáru bytí. Jedině láska věrné Solvejgy, kterou Peer zradil a na kterou na dlouhá léta zapomenul, ho – snad – může zachránit.
Ibsen v původně literárním dramatu reagoval originálně na Goethovu variaci faustovského příběhu. Hledající člověk, který popírá božskou autoritu a chce být sám sobě měřítkem hodnot, narozený v evropské kultuře v renesanci, se u Goetha proměnil v člověka doby klasicismu. Ibsen posunuje v Gyntovi tento archetyp do doby modernity, kde člověk dokáže pomocí techniky uskutečnit to, o čem Goethův Faust jen planě snil: proměnit svět, Boží výtvor, ke svému užitku a podobě. Naše nová inscenace se pokusí přečíst Gynta jako příběh postmoderního člověka v tekuté době všehoschopného lidského sobectví. Vždyť Knoflíkáře, který hrozí tím, že roztaví prázdné postmoderní sebeuspokojující bytí naší civilizace jako zmarněnou šanci a nepodarek, už slyšíme přicházet. Dokáže nás zachránit láska a ohled k někomu jinému než k sobě samému?
Premiéra 17. března 2017
Choreografická spolupráce na čísle "Be a troll" Linda Fikar Stránská.
Píseň Solvejgy nazpívala Simona Houda-Šaturová.
Hudbu nahrál Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK řízený Tomášem Braunerem.
Derniéra 14. června 2018
Délka představení: 190 minut
