GYNTOVA DIAGNOZA – „DO SMRTI PRODLOUŽENÁ PUBERTA“

Ve svém (již čtvrtém) interním hodnocení minulé sezony píše prof. PhDr. Vladimír Just, CSc., o Čičvákově inscenaci Peer Gynta mimo jiné i toto:

„Divácky nezapomenutelný je neuvěřitelně široký rejstřík trvale zářící, a přitom trvale neokázalé hvězdy Vinohrad, skladatele a herce Ondřeje Brouska v Peer Gyntovi. Pomáhá mu velmi bezchybná scéna (Hans Hoffer), jak svým základním komponentem zlověstné šikmosti, tak motivem barevných kuliček, metaforicky souznějícím s Gyntovou elementární diagnózou, jíž je vlastně až do smrti prodloužená puberta či, chcete-li, trvalá neschopnost dospět. Ve smyslu: dospět k odpovědnosti. Diagnóza v roce 2017, obávám se, společensky aktuálnější, než v časech Ibsenových! A to nejen ve výstupech se zde mimořádně exponovanou Matkou (výborná, bezbřeze až mariánsky soucitná Andrea Černá), jež se stávají jakýmsi leitmotivem či rámcem Čičvákovy inscenace. Ale zejména v Gyntových výstupech s Otakarem Brouskem v jeho pozoruhodné čtyřroli, dojemně vrcholící stupňovaným mementem mori v podobě Dědka z Dovru, Kapitána a Kněze, a v Gyntových výstupech s Pasažérem a Knoflíkářem Dennyho Ratajského (Oscara za vedlejší roli!). Mrazivé mefistofelské dialogy posledně jmenovaného s Gyntem jsou de facto i předčasným vrcholem inscenace: alespoň průběžné faustovské téma s inverzně převráceným syžetem – z mladého frejíře stává se prázdný život bilancující stařec – v něm vrcholí každopádně. Stejně jako téma existenciální: být pro sebe neznamená být sám sebou.“

Zveme na nejbližší reprízy v listopadu, prosinci a lednu.

Vstupenky můžete rezervovat zde.

Více o inscenaci zde.