„OPTIMISTKA BEZ PŘÍČINY“
14. 9. 2021
Rozhovorem se ZUZANOU KRONEROVOU, která ve shodě s přáním HANY MACIUCHOVÉ po ní převzala part Maude, vás zveme na obnovenou premiéru a první reprízy inscenace romantické komedie Colina Higginse HAROLD A MAUDE. Už 18. září!
HAROLD A MAUDE NA REPERTOÁRU OD 18. ZÁŘÍ 2021
Maude je rolí napsanou pro velkou herečku, a každá velká herečka – první z nich v českém divadle byla Marie Rosůlková – ji naplní svou lidskou originalitou a osobními tématy. S postavou Maude se to má podobně jako s Hamletem – co herec, to jiná herecká postava, jiný výklad a jiný lidský obsah autorova textu. Mezi Vojanovým, Kohoutovým, Nedbalovým, Lukavského, Hanzlíkovým, Vlachovým či Děrgelovým Hamletem jsou stejné rozdíly, jako mezi těmito hereckými osobnostmi. Také Maude Zuzany Kronerové bude proto rozhodně jiná, než byla éterická a tajemná Maude Hany Maciuchové. Zuzana Kronerová v Maude našla sama sebe jako „optimistku bez příčiny.“ V obnovené inscenaci proto nepůjde o nápodobu, ale o nové tvůrčí řešení.
Hana Maciuchová si přála, aby její nemoc nebyla nezapříčinila, že naše inscenace zmizí z repertoáru. Proto sama navrhla, aby postava Maude byla alternována. Se stejnou hereckou odpovědností a lidskou velkorysostí se před zahájením zkoušek vzdala role Olgy Scheinpflugové v Českém románu, která byla v naší dramatizaci pro ni původně napsána. Děkujeme všem, kteří ocenili mistrovství Hany Maciuchové a kteří současně drží palce Simoně Postlerové jako Olze a Zuzaně Kronerové jako Maude.
Paní Zuzany Kronerové jsme se během zkoušek zeptali:
Hana Maciuchová i vy patříte ještě k „československé“ herecké generaci, která významně spolupracovala na společných, dnes již „mezinárodních“ projektech. Jaký byl váš osobní vztah k Haně Maciuchové a k jejímu herectví?
V roce 1966 na prestižním filmovém festivalu v Locarnu získal zvláštní cenu poroty poetický slovenský snímek režiséra Štefana Uhera Organ. Navzdory mezinárodnímu ocenění ho u nás v sedmdesátých letech zařadili mezi zakázané filmy. Než ho zavřeli do trezoru, byla jsem na něm v kině. Film na mě zapůsobil zvláštním, až syrovým dojmem, skoro jako by to byl dokument. Bylo to i díky zajímavé neznámé herečce, nebo spíš neherečce? Něžná mladičká černovlasá dívka byla tak opravdová a dojemná, jako by byla snímána skrytou kamerou. Její ryzí a přirozený výkon umocňoval ten zvláštní příběh, který se celý odehrával v kostele.
Tehdy jsem nemohla tušit, že se dívám na příští divadelní, filmovou a televizní českou hvězdu, paní Hanu Maciuchovou. V dalších letech jsem ji mohla mnohokrát obdivovat jako vynikající představitelku nejrůznějších rolí a vždycky to byl dokonalý výkon.
Její herectví – obzvláště v postavách mocných, inteligentních žen mělo velikou argumentační sílu. Pod křehkým povrchem uměla být ostrá a nesmlouvavá a její slovní projev byl bravurní.
A potom jsem paní Hanu potkala na komorním divadelním festivalu v Luhačovicích. Sympatická, milá a skromná dáma mi srdečně stiskla ruku. Škoda, že to bylo naše jediné setkání. A možná právě proto zůstává pro mne nezapomenutelné.
Označila jste se za „optimistku bez příčiny“. Je to váš „osobní klíč“ k postavě Maude, která na jevišti může vždy vyrůst nejen z textu, ale z osobnosti své představitelky?
Ano, máte pravdu. Maude bojuje proti zlobě světa svou tajnou zbraní – láskou k lidem, já optimismem a humorem. Ráda komunikuju s lidmi a často mám snahu je utěšit a přesvědčovat, že to není tak zlé. A i když je to hodně zlé, ať to nevzdávají. Ale abych pravdu řekla, závidím Maude její kuráž činit dobro tak originálním způsobem navzdory všem společenským konvencím. A obdivuji její schopnost najít v každé, i těžké a nepříjemné životní situaci, něco pozitivního a hezkého.
Začali jsme zkoušet s přeshraničními testy, nařízenými karanténami a v respirátorech. Nyní se vše, jak věříme, k dobrému obrací. Jak se cítíte v Divadle na Vinohradech?
Divadlo na Vinohradech je krásná budova v mé oblíbené pražské čtvrti. Jako divák samozřejmě znám jeho vnitřní prostory – velké hlediště, foyery a schodiště, všechno to působí přímo majestátně. Když jsem ale teď přišla na první zkoušku a vešla malým služebním vchodem, najednou mi bylo vinohradské divadlo milé a důvěrně známé, jako bychom se znali odjakživa. V těch zdech je cítit dobrá energie, kterou tam zanechaly generace skvělých herců a hereček, vynikajících režisérů a vůbec, lidí všech profesí. Prostě divadelníků. No a ty současné, s kterými mám to potěšení pracovat, jsem si okamžitě oblíbila. Doufám, že jim to nezkazím.
Obnovená premiéra inscenace 18. září, nejbližší reprízy 23.9., 25.9., 30.9., 9.10. a 19.10. 2021
Vstupenky rezervujte zde.