ZVEME VÁS NA INSCENACI DYKOVA ZMOUDŘENÍ DONA QUIJOTA, HRY ZE „ZLATÉHO FONDU“ REPERTOÁRU VINOHRADSKÉHO DIVADLA
27. 1. 2020
Poprvé v červnu 1914! Znovu v únoru 2020! Podívejte se na „marketing“ původní inscenace.
Na českou, vlastně světovou premiéru Dykova Zmoudření Dona Quijota, která se uskutečnila 4. června 1914, zvalo Městské divadlo Královských Vinohradů v prvním čísle svého Denníku (ano, ta dvě n jsou správně, podle dobového pravopisu, stejně jako „reální poměry“ :-) ) sezony 1914/1915 následujícím textem.
Podle všeho je jeho autorem slavný režisér a dramaturg Karel Hugo Hilar, který lákal publikum těmito slovy:
DYKŮV DON QUIJOT
Vynikající moderní satirik Viktor Dyk, jehož řada prací na Národním divadle dobyla rozhodného úspěchu, získán byl pro Městské divadlo, a to právě svou nejrozsáhlejší prací „Don Quijotem“, jejíž knižní vydání, vyšlé loni na podzim, vyvolalo nejvyšší rozruch v kruzích literárních a svrchovanou chválu kritiky. U Dykova dramatu chválí se jeho eminentní a vysoká cena básnická, a přece dílo samo, opírají se o všeobecně známý román Cervantesův a jeho figury, má řadu svérázných dramatických scén, které nemohu zůstati bez působnosti u širšího obecenstva. Při tom známá látka pojata a zpracována jest ryze osobně a svérázně. Komický rek Cervatesův učiněn tu tragickou figurou snílka, hledajícího v reálních poměrech neznámý sen, jehož nikdy nemůže dosáhnouti. Cosi hamletovsky velkého prodírá se v této postavě moderního dramatika českého. /…/ Uvedení Dykova „Dona Quijota“ vyžaduje velkého scénického aparátu a jest pro herecké provedení úkolem prvého řádu. Rovněž k scénování této novinky získán pan Fr. Zavřel jako host, který spojí svůj pobyt v Městském divadle za účelem scénování „Mikada“ s provedením této významné původní novinky.
Dodejme, že i Dr. Hilar marketingově nadsazoval. Dyk v Národní divadle úspěchu nedobyl a jeho hra Posel se zde dočkala dvou repriz. Zmoudření Dona Quijota mu vrátili jako neproveditelný text. Hilar, tehdy osmadvacetiletý, však na text vsadil a získal pro něj z Berlína úspěšného českého režiséra Františka Zavřela. Ten na Vinohrady převedl (i s výpravou) svou berlínskou slavnou inscenaci operety MIKADO Gilberta a Sullivana a za devět dní zkoušek (což tehdy nebylo neobvyklé, a zkoušelo se od půl desáté dopoledne do šesti večer) připravil jaksi navíc Dykovu hru k premiéře.
Diváckým lákadlem mělo být Mikado, ale to se dožilo deseti repríz. Zato Zmoudření bylo uvedeno – podle pamětí představitele titulní role Václava Vydry (dědečka dnešního vinohradského herce) – jedenadvacetkrát.
Inscenace se stala přelomovou díky textu, a moderní, expresionistické Zavřelově režii, rovněž díky scénografii Františka Kysely, považované obecně za iniciační dílo moderní české scénografie. V inscenaci se proslavili také Václav Vydra a Bohuš Zakopal jako Sancho Panza.
Pak přišla válka, Zavřel v létě náhle zemřel… a dějiny šly svou nevyzpytatelnou cestou.
Zlatý poklad v podobě textu a nutnosti jeho radikálního režijního, hereckého a scénografického uchopení však dalším vinohradským generacím zůstal jako výzva a závazek.
Přijďte se podívat, jak jsme se dokázali této výzvě roku 2020 postavit.
Plakát původní inscenace vs. plakát dnešní inscenace
