PROLOG TROJSKÉ VÁLKY

Trojská válka, jejíž obraz žije v evropské kultuře, je zlomem, kdy končí mytologie a začíná historie. Příběhy vyprávěné proto, aby v nich lidé uložili svědectví o hledání smyslu své existence, se přestávají dít v mýtickém časoprostoru „vždy a všude“, ale jsou historicky datovatelné a topograficky lokalizovatelné. Místo nadlidských bohů a hrdinů se přiházejí konkrétním lidem.
Euripidés (480 – 406 př. n. l.), nejmladší z trojice známých řeckých autorů tragédií, je právem považován za dramatika, který věnuje největší péči individuální lidské psychologii. Namísto hrdinů vytesaných jako by z jednoho kusu a neochvějně čelících osudu portrétuje pochybující lidské bytosti, které, podobně jako my, tápají a často klesají pod nutností udělat svými rozhodnutími a činy z osudu, jenž jim byl souzený, vlastní úděl. Co se však mezi mytologickým a historickým vylíčením člověka nemění, je vědomí, že svými činy se každý významně podílí na odvěkém zápasu řádu se silami chaosu, které jej chtějí rozvrátit.
V obdobích, kdy společnost cítí, že jsou ohroženy základní hodnoty, se sebezáchovně vracíme ke kořenům vlastní civilizace. Jedním z kulturních pilířů evropské kultury je právě antika. Naposledy jsme v Divadle na Vinohradech uvedli antickou tragédii – Sófoklova Oidipa – roku 1988. Nyní tedy uvádíme Euripidovu Ifigenii v Aulidě v přebásnění Josefa Topola.
Achajský svaz, spolek řeckých států, shromáždí pod velením mykénského krále Agamemnóna své bojové loďstvo, aby porazil Tróju. Trojský princ Paris unesl Řekům krásnou Helenu. Loďstvo však už týdny stojí v zálivu v Aulidě a čeká na příznivý vítr. Věštec předpověděl, že demoralizující bezvětří skončí jen tehdy, obětuje-li Agamemnón bohyni Artemidě vlastní dceru Ifigenii. Helenin zhrzený manžel Maneláos, vojevůdcův bratr, naléhá, aby král tuto oběť přinesl – zájmy státu jsou přece nadřazeny zájmům rodiny. A tak Agamemnón vyláká mladičkou Ifigenii do vojenského tábora pod záminkou svatby s hrdinným Achillem. S dcerou však do ležení dorazí i její matka, Helenina sestra Klytaiméstra, a prohlédne manželovu lest. Je třeba obětovat pannu, abychom vlasti vrátili děvku.
Matka se rve jako lvice o život své dcery. Bratr se utkává s bratrem v zápase o moc. Agamemnón je na vážkách mezi otcovskými city a vojenskými povinnostmi. Achilleus se bouří proti tomu, že bylo zneužito jeho jména a jeho nitru zuří boj soucitu a sebelásky. A Ifigénie? Dítě, které stojí uprostřed těchto dospělých, jejichž hodnotový kosmos se každým dalším protiargumentem rozpadá do marastu? Zachrání dítě svou obětí upadající řád lidské pospolitosti, kterou rozeštvaly zájmy těch, kteří měli být jejími svorníky?

V režii M. Čičváka hrají S. Rojková (Ifigenii), K. Brožová (Klytaiméstru), V. Vydra (Agamemnóna), P. Rychlý (Meneláa), M. Lambora (Achillea), A. Černá, A. Elsnerová, O. Vlach, J. Kotrbatá a V. Javořík.

Více o inscenaci zde.
Vstupenky můžete rezervovat zde.
Rezervace míst na přednášku Euripidés a řecká tragédie zde.