Vinohradské nominace na ceny Thálie za rok 2016

Za rok 2016 (tedy za inscenace, které měly premiéru od 1. 12. 2015 do 30. 11. 2016) na základě vlastního uvážení a hodnocení interních hodnotitelů předkládá odborné porotě tento návrh:

Jaroslav Satoranský za postavu Dědy v inscenaci hry T. Verecké Na kamenném, kamenném poli (Job)

V sociální grotesce debutující autorky vytváří Jaroslav Satoranský po Šeflovi v Loupežníku a Hanzlovi v Hodinovém hoteliérovi další hluboce propracovanou, dvojznačnou a originální studii dědkovství. Bezmoc stáří jako břemeno, které tíží jednak starce samotného, jednak celou jeho rodinu, vyjadřuje jemnými, až dojemnými prostředky, které však současně odhalují celou hrůznost situace sociálního vyloučení. V druhé poloze postavy, kdy se v reminiscencích Děda proměňuje v autoritativního, machistického a nespravedlivého otce, Satoranský v účinné zkratce a stylově věrně žánru textu odhaluje agresivitu jako rub a skrytou podstatu stařecké slabosti.
Více o inscenaci najdete zde.
Trailer k inscenaci najdete zde.
Vstupenky můžete rezervovat zde.

Igor Bareš za postavu Stockmanna v inscenaci hry H. Ibsena Nepřítel lidu

Strhující a do detailů propracovaný je výkon Igora Bareše v titulní roli Ibsenovy společenské hry. Herec předvede s intenzivním, expresivním nasazením vnitřně precizně motivovaný oblouk vzestupu a pádu své postavy a nezjednodušuje portrét do sebe zahleděného intelektuála a idealisty k plakátovému obrazu nepochopeného nositele jednoznačné pravdy. Slabost sebestředného a sama sebe vzněcujícího prosazovatele pravdy prokazuje Bareš zejména v agonech svého doktora s jeho pragmatickým bratrem, Starostou Ivana Řezáče. Bareš dokáže na postavu Stockmana empaticky navázat diváky, aby ji pak ale, zalykající se zklamáním a ztrátou pocitu všemohoucnosti, spolu se zproblematizovanými diváckými sympatiemi, podrobil zpytování, jež tematizuje společenské rozpory dnešní doby.
Více o inscenaci zde.
Trailer k inscenaci najdete zde.
Vstupenky můžete rezervovat zde.

Svatopluk Skopal za postavu Doolitla v inscenaci Shawova Pygmalionu

Žánrově a stylově přesně v duchu konverzační společenské komedie plné paradoxů buduje Svatopluk Skopal účinnými hereckými prostředky postavu popeláře Doolitla. Poněkud modelovou a v obou polohách zjednodušující charakterizaci, kterou postavu obdařil Shaw, aby podepřel svůj obraz společenských vrstev a jejich idiolektů, prohlubuje Skopal s velkým citem pro dvojznačnost jednání postavy z okraje, trvající na tom, aby se jí dostávalo respektu. Jeho Doolitle je nahlédnut ze všech úhlů pohledu, jako hrubián ostentativně zveličující svou primitivnost a současně jako zraněný, sebereflektující se a téměř lyrický nejistý člověk. Tím pro svého Doolitla Skopal získává sympatie diváků, což mu umožní s překvapivým účinem tematizovat paradox přerodu postavy v novém sociálním postavení.
Více o inscenaci zde.
Trailer k inscenaci najdete zde.
Vstupenky můžete rezervovat zde.

Dagmar Havlová za postavu Kostelničky v inscenaci hry G. Preissové Její pastorkyňa

V postavě Kostelničky vypracovala Dagmar Havlová suverénní herecký portrét tragického ženského údělu. Bez ilustrativních psychologizujících detailů přivádí herečka monumentální Kostelničku do děje jako samozvanou autoritu vesnické pospolitosti, ženu budující své postavení na ostentativně zdůrazňovaném přísném životě, podřízeném křesťanským hodnotám. Konflikt vnitřního citového zranění a vnější asketické zásadové tvrdosti vyjadřuje v druhém dějství herečka jako obraz zápasu sama se sebou, vrcholící zločinnou vraždou schovančina novorozence. Ve třetím jednání pak stylově koncizními, k archetypální situovanosti Kostelničky v režijním Františákově pojetí adekvátně volenými prostředky, portrétuje Havlová bezduchost bytí Kostelničky, která spolu s dítětem zabila svou duši, a katarzní obrat, když ji tlak událostí přinutí k sebepoznání, přiznání viny a účinnému pokání.
Více o inscenaci zde.
Trailer k inscenaci najdete zde.
Vstupenky můžete rezervovat zde.

Vedení DnV si rovněž dovoluje upozornit odborná grémia a kolegium Herecké asociace na výjimečný herecký debut v kategorii Mladý činoherec do 33 let, který představuje podle jeho mínění výkon Terezy Terberové v roli Jenůfy v inscenaci dramatu G. Preissové Její pastorkyňa.

Diváci mohou své hodnocení inscenací a hereckých výkonů v DnV vyjádřit prostřednictvím ankety August, hlasovat můžete přímo zde.